KŘEST
Křest je základem křesťanského života, neboť jeho prostřednictvím z nás Bůh smývá hříchy a přijímá nás za své děti v Ježíši Kristu. Křest je vstupní branou k životu v Božím Duchu a vstupem do církve Kristovy.
Podmínky křtu
Před přijetím křtu doporučujeme duchovní přípravu, ve které se žadatel o křest seznámí se základy křesťanské víry a života. Příprava se odvíjí od věku žadatele.
Malé děti, které dosud nezahájily školní docházku, zastupují při přípravě rodiče. Minimálním předpokladem je, že alespoň jeden z rodičů je pokřtěný a svou víru praktikuje, aby ji mohl dítěti předávat. Rovněž kmotr/a, protože má rodičům při náboženské výchově dítěte pomáhat, musí být pokřtěn/a v římskokatolické církvi, v ideálním případě i biřmován/a.
Dítě, které již navštěvuje školu, nebo dospělý žadatel křtu, absolvují přípravu osobně.
Dalším předpokladem je, že žadatel křtu bydlí na území farnosti, kde se o křest žádá. V tom případě je nejjednodušším řešením po některé mši svaté oslovit místního duchovního správce a dohodnout se s ním na schůzce a způsobu přípravy alespoň měsíc před plánovaným datem křtu.
I při této příležitosti však platí církevní předpisy o hudbě v kostele, které povolují pouze sakrální hudbu, nikoli profánní nebo populární žánry.
SVATBA V KOSTELE neboli Svátost manželství
Manželský svazek, kterým muž a žena mezi sebou vytvářejí nejvnitřnější společenství celého života, je nejkrásnějším znamením bezvýhradné lásky, jež je samotným Bohem od počátku lidských dějin chráněn jako posvátný. Je totiž zaměřen na společné dobro manželů a zplození a výchovu jejich dětí.
Podmínky pro konání svatby v kostele
Minimálním předpokladem je, že alespoň jeden ze snoubenců je pokřtěn v římskokatolické církvi a bydlí na území farnosti, v jejímž kostele chce svátost manželství uzavřít.
Další podmínkou je, že ani jeden ze snoubenců není vázán předchozím kanonicky platným manželství. To znamená, že buď uzavírá manželství poprvé, anebo je-li rozveden, bylo předchozí manželství prohlášeno za církevně neplatné.
Nejjednodušší cestou je oslovit po některé mši svaté místního duchovního správce a dohodnout se s ním na schůzce a způsobu přípravy alespoň tři měsíce před plánovaným datem svatby.
I při této příležitosti však platí církevní předpisy o hudbě v kostele, které povolují pouze sakrální hudbu, nikoli profánní nebo populární žánry.
POHŘEB
Smrtí život nekončí. Jako křesťané věříme, že tělo člověka bude jednou vzkříšeno. Poslední rozloučení v kostele nebo na hřbitově je proto velkou přímluvnou modlitbou za završený lidský život.
Pohřeb je možný formou posledního rozloučení v kostele sv. Václava na Proseku, nebo přímo u hrobu, kam bude uložena rakev nebo urna.
Termín pohřbu je třeba sjednat nejprve s místním duchovním správcem, pak teprve s pohřební službou.
I při této příležitosti však platí církevní předpisy o hudbě v kostele, které povolují pouze sakrální hudbu, nikoli profánní nebo populární žánry.